Věřím

Plouživě se ploužím kolem tebe nenápadně,
čekám až si všimneš, až naše pohledy se střetnou...
pak snad pochopís,snad ti tím něco řeknou...
doufám roky,připadá mi,možná celou věčnost,
rozrušeně čekajíc,nervy v kýbli asi...
mně na tom opravdu zálezíc..
šílená ve svý nepříčetnosti,strachuju se nečekaně možná trošku víic,
kdybys jen vědel co všechno bych ti chtěla říct..
ze tenkrát poprvý a naposled co potkali jsme se,
po noci blaznivé prožité,pak vášnivé přeci,JSEM CHTĚLA NĚCO VÍC!
ale asi ještě nebyl správný čas,nějak rychle nám to vyšumělo...
osudu vsak vzepřít se nedá,bojovat ne vždy je třeba,
já však stále čekala,byla trpělivá.
třeba někdy příště snad,
čekat budu zas a zas...
s blaženým úsměvem vzpomínat...
na naši noc punkových kras!