Chci říct jenom dvě, tři věty,
co propojí naše světy -
první,
že slunce každý v srdci nosí
druhou,
že vítr bere shnilé listí,
třetí,
že voda mluví vlastní řečí,
a my jsme navenek tak tiší,
jak myši ve svých skrýších,
jak noci dlouhých zim,
jak květy ještě nerozvité,
a vnitřní křik, jak malé dítě
i tak mě neuslyšíš,
když přijdeš blíž,
pak budu ještě tišší.
a já se teď dívám na rým... a tak ještě jednou.. propojme se třeba potichu... já nikdy nebudu umět rýmovat, ale rozumět snad umím... :-)
08.01.2015 23:18:41 | zelená víla
výborná :-)
jsme se dnes s tím tišením nějak potkali, zrovna jsem rozpracoval pro jednu známou:
ztište ten svět!
sotva slyším se
v tom zmatku slov a vět -
jak vrabci na římse…
prosím
ztište ten svět –
já chci jen něco říct -
sama sobě…
06.01.2015 23:33:01 | hledač