Hřmění

I když noc je ještě mladá,
však daleko je den,
ty noci máš tak ráda,
i ty se změní v sen.

Rozlož si vlasy po polštáři,
a studu v sobě skryj,
ten sen jen těžko najdeš v snáři,
z číše vášně se mnou pij.

Až ucítíš na své šíji můj tichý dech,
jako inkoust se do papiru vpíjí,
tak i ja, vpíjím se ve tvých rtech.

Pak otevřeš oči
a nejprv jenom mlha jeví se,
já přitisknu tě k sobě
a potom zahřmí se.