poeta

Tryskají mu z očí
Střípky rozbitých skleniček
Z posledních večerů

Zato řasy má slepené
Tolik vrstev řasenky
Kterou před spaním nesmývá

A na rtech
Plátky
kopretin

Ale na dlaních
Má zaschlé bláto
To jak po čtyřech
Plíží se svým životem

Je milý
Tichý společník
Pro bezesné noci
Když už všichni spí
On si brouká
Mozartovu ukolébavku

Zbytky loňských sněhů
Třpytí se mu ve vlasech

V každé ruce
Po třech cigaretách
Hledá svoji můzu
V kouřovém oparu

Ve svém každodenním poetičnu
Nestihl si ještě ujasnit
Pro co žít