Panika

Jak popsat pocit
a noc jenž krásu skýtá,
propijem se do rána
už nad obzorem svítá.

Ulice po dešti
ve světle lamp se třpytí,
když utíkat chceš před strachem,
buď jist si, že tě chytí.

Zemřeli jsme spolu,
uvnitř z umakartu stěn.
Nasloucháš větru?
Křiku bez ozvěn?

Jsme poslední štamgasti
v opuštěném baru
a mě smysl toho všeho náhle uniká,
tak pojďme se políbit,
zapít zbytek žalu,
pak skočíme z balkonu,
ať víš jak chutná panika.