pesimismus

Mám se bát
nebo smát
či se snad strachovat?
Asi bych se měl vzdát.
Smutek se mi do mysli vkrad.
Optimismus musím povolat,
abych se mohl usmívat.
Pesimismus je však můj
a já mu nedokážu říci stůj.
Měl bych se s ním začít sžívat
a ne aby mě začal tvrdě sžírat.
To je největší "slast"
aneb k sebevraždě past.
Ne, nenechte se zmást
o život nechci se krást.
Je hnusný velice,
ale horší bude moje tvrdá palice.
Pro rodiče to nemůžu ukončit.
Proč mám jenom cit?
Ukončit nejen kvůli nim,
chtěl bych být stále miláčkem tvým.
Já vím, je to už pasé
a zaznívá to tu zase.
Ne, jsem asi vážně blázen
a potřebuju mozkovou lázeň.
Asi vážně do ústavu patřím,
třeba potom budoucnost spatřím.
Ke dnu jdu stále blíž
a přesto uvažuju jestli o mě sníš.
Jsi pro mě vše,
ale proč spolu nejsme.
Může za to moje minulost
toť má velká zlost.
Je to jedno už.
Proč nemůžu si vzít nůž? :'(