Věčnost

 

   V plamenu svíčky

   spalován strach 

   z neznámých výšin

   i propastí,

   prý pasti vlastní mysli,

   

   vysoké hory osvícených

   duší, neslyší jen hluší

   v koloběhu zrození

   a smrtí

   na schodech k celistvosti

   

   zde pády nepřísluší

   kroky dva, tři

   úzkostný pohled 

   do bezčasí

 

   jen krátká bouře

   na hladině moře

   do věčnosti, 

   za ruku mě chytí

   mistr 

   z jiných říší.