Neklid

 

   Dnešním večerem

   sklenka napůl prázdná

   v neklid důraz dává

   svíčka téměř dohořelá

 

   jak střela vystřelená

   - nemířená

   jak myšlenka

   v tebe nezcelená

   rána otevřená

   

   samota v okamžiku

   nestřežená

   prázdnota

   s horou nesmyslů

   valících se do slov, 

   bez významu, 

   

   chci jen poznat

   tvoje slova

   jejich sílu,

   jejich řád  

   a tvoji víru

   

   kopretinu

   trhám lístek po lístku

   má mě rád,

   nemá mě rád

 

   má mě rád, nemá... má ... nemá... má.. nemá.. má