Pořád čekáš
a přitom ani nevíš na co
a nebo možná víš
víš to
když se procházíte po náměstí
pod nohama taje sníh
vypadá až nezdravě bledě
oproti chladnému večeru přicházející napravo od hospody
strkáš mu ruku dovnitř
do kapsy džín
do kapsy kabátu
schováváš se před realitou u něj
v náručí
a v kapse džín
kde má klíče od svého (prázdného) bytu
a čekáš
až tě pohladí po vlasech a řekne:
„Já tebe taky“
Hezky napsané s kusem pravdy.;)
10.02.2015 00:23:04 | Lucky Boy
Děkuju :) A s kusem pravdy kde, v které části?
10.02.2015 00:25:36 | Elisa K.
Čekání... Vlastně pořád na něco čekáš. A když se toho dočkáš (a někdy nedočkáš), čekáš znovu. No a právě často člověk čeká a absolutně netuší na co. Prostě celej život je jedna krásná čekací spirála.
10.02.2015 00:29:32 | Lucky Boy