Poslední spánek v peřině naivity

Lásko, spíš?
spíš ještě
v tónech moře
vln za úplňku
na klavíře

usínáš stále
za úsvitu
společných myšlenek
nebo sníh překryl
rysy
tvých citů?

hráli jsme si
nebo se báli
probuzení
do dalšího dne
v posteli
vedle sebe

jemné pohlazení
spánku
v tvých vlasech
je jako
otočit stránku
v naší bezmezné knize
a nepřiblížit se konci

nebo snad
každým pošeptaným
miluju tě
jsme se vzdálili?

neuskutečněné budoucnosti
která byla jasná
jak ranní slunce
v tvojí rozespalé tváři

ještě jednou
nech svoje sny v mém náručí
než se rozplyneš
do chvilkových záležitostí
propadlých v tenkém ledu

ještě jednou
usni ve mně
než na zeď napíšem
...nic

Lásko, spíš?
nebo usnula
láska mezi námi?