BEZ ALIBI
tvůj výtah k rozhřešení
se zasekl v posledním patře
hned
když ses narodil
vystoupat můžeš jen pěšky
rájem i peklem lásky
bolestí
klouzat parketem
slizkým plivanci nepřejících rádců
proběhnout uličkou karatelů
šplhat skrz naplněné touhy
mizící vzápětí v propadlišti
kam stahuje tě
i tvá točící se hlava
chvílemi v doprovodu
častěji však sám
za sebe sám
i cizí úmysly jsou jenom tvé
když si tě podrobí
alibi neplatí
tam v posledním patře
chápeš?
Praha, 24.1.2015
https://www.youtube.com/watch?v=RubOtT6PdpE
Myslím že chápu Josefe.
Zase jsi u mě bodoval,jdu hloubat a trochu porozjímat, ta je vážně na dýl.:-)
27.01.2015 22:29:12 | Malá mořská víla
O Tvém chápání bych, Gabrielo, ani na vteřinu nezapochyboval :-D A děkuju :-)
28.01.2015 10:25:05 | Amonasr
Prostě - vždycky je to po svých, ale řekla bych, že stoupání a šplhání se může lišit. Jsou i šplhouni... někdy jsou taky schody jezdící... různě ...
27.01.2015 22:09:36 | A42
V posledním patře
uslyšíš otázku
šachta se rozjasní
a dotaz?
Na lásku
Je to k pochopení?
tak snadné
a přece - není.
Opravdová poezie, milý Amonasře, uložím si.
27.01.2015 15:00:41 | Pamína