Odcházení

Odcházení

..viděl jsem, jak se svléká noční Praha.
Měla tváře strhané jako stoletá děvka,
ale ruce čisté a klidné,
připravené k pohlazení.
Ve své velikosti jen mlčela a kráčela vzad,
jako matka když se loučí se synem válečníkem.
Pohlédni, naposledy zavře Ti oči a tiše zakašle,
se sklopenou hlavou a hlasem stařeny:
"už běž a nevracej se, Ty nevděčníku".
Sto rukou pevně natažených mi ukázalo směr,
někde pod žebry ho ještě teď cítím..