ZAJATCI SIVÝCH KRAJIN

Němost začala plíživě
mnoho lidí se tvářilo neživě
Snad chtěli platit časem
zázračného chirurga
ať zlomí kletbu stáří
zůstalo jich pár..na hmyzího hamburgra
když posmutněle září..

... duchové popela
z něhož nelze vzkřísit lásku.

Sivá krajino
to já uprchlý z novu
po roce
nechávám ti vzkaz v potoce
sám
s vločkou nemluvnou

Pryč mi rybka uplavala
i když si mě v zimě vzala
milá čistá
první
smích
šupinky štěstí na očích
v prstýncích vlasů pohrávala si
jak si mě ochočí
abych

neosedlal
nebeského hřebce
když netopýří exťáci

slečno čekáte... změnu počasí?


Ve chvojí svůj strach uschovala
asi věnovat se bála
a zmrzla růží v jiných snech
tam se probouzíme
spolu
v pocitech

Čekám tě na konci cest
jak na začátku lovu
přiblížím se prachu hvězd
na mostech znících
v ledním kovu
v tom ze srdce...

Na stromku pár ozdob z Číny
a pod ním všechny mé viny
Vánoce
s kým nerozzářím
není Ježíš není Máří
City jsou jen betlemáři a já
znám
sochy mého přítmí

v slzách s nimi tonu
do nezvěstných světů
nenacházejíce tvou rozvlněnou větu

pojď žít

nesmím
a proto šeptám vymrzliny

Víš
chladná černovlásko
dnes těžko upíšu svou duši ke rtu

je nový rok teroristů

slídí tu
i stříbřitel..
z nových míst na dotek modrých čertů

a nás..

zatajila válka
ve smutku měsíce