Ať nevyplaším anděla

Radost i smutek,
něhu i smích,
píseň,
tanec,
dotek,
touhu
i odvěký
hřích …

má nahé
srdce na dlaních.

Slzu čistou,
pramen duše,
nechá téct
a smývat
tu tíhu,
co bolí a ohýbá záda

a touha
nesmělá

prosí …
za ni

„chci umět žít
nahlas i tiše
hlavně,
ať nevyplaším

Anděla …“