Sobotní beatnická kocovina
tramvaj, sedadlo 23 a roztrhlé manžestrové kalhoty
v hubě přežvykuji stud a zahanbení
vesnické prsaté damy v oknech
toužím po jejich vášni
ony zas po zajíci s pořádným pytlem
jen pupkatý baribal v cestě vyvrcholení
motám se ulící a z kapes mi plandá poezie
pomerančová kůra a vzpomínková skořice
zbytky peyotlu a klíče z radnice
výšlap sarkastických schodů a pohled na dveře výsměchu
pokoj páchnoucí po spermatu
slin intelektu ze žvýkacího tabáku a inkoustu
proleželá postel od polotovárních úlovků
a mladý kluk s pocitem dvoustěžňové plachetnice
kontemplující nad básněmi avantgardního přítele
Moc se mi líbí, dávám do oblíbených. Krásně jsi naložil s živými obrazy, až jsem toho mládím zhýralého umělce na chvíli viděla. Prostě bohém. Dva palce nahoru. :O)
02.02.2015 20:43:45 | Tichá meluzína
Co dodat... na můj věk, bylo bohužel (nebo vůči básni bohudík) kocovin víc než dost :) díky za podporu!
02.02.2015 21:04:03 | Jayra
Nedýchám, absolutně nejlepší dílo, které jsem tu doposud četl. Asi uvnitř prasknu a moje dehtová duše se tam dole vyspí s Ginsbergem. Pouštím West Coast a jdu číst znovu.
02.02.2015 18:36:36 | MLADÝ BÁSNÍK
Proč ne?! Tak nějak věnováno nám těm ještě zbitějším avantgardní příteli ;)
02.02.2015 18:37:51 | Jayra
Dík Ginsy, neskutečně jsi mě potěšil. Dlouho se nestalo, že by něco udělalo takovou radost. Budu si to pamatovat, beatnický příteli :)
02.02.2015 18:41:17 | MLADÝ BÁSNÍK