Každá je jiná
~~~~~~~~
Ta zimní víla
co mezi vločkami
střevíčky protančila
v sukničce z ledových krystalků
a z květů ze zamrzlých oken
má stříbrným paprskem
ušitou halenku ,
totiž…
zima se ráda parádí
svým něžným půvabem
hvězdy i ten měsíc v úplňku svádí
lesem je slyšet asi zvonkohra
to si jen vítr s rampouchy
tak trochu pohrává
že i ten myslivec v kamizole
by protančil s tou vílou celé bílé pole
k večeru pak skončil v závěji
z hájenky ho už hledají
myslivec nezmrzne,
nemějte strach
celý je rozvášněný
že ten sníh v závěji hned začal tát.
Jiná víla se nad ním skloní
ta která jak jaro voní
a její šaty jsou samý květ
ty se ale nebudou jako led rozpouštět
další poupata se rozpučí
totiž…
jaro to všechny naučí
než myslivci uschne jeho kamizolka
z jarní víly už bude velká holka
která pak s myslivcem
ulehne do trávy
a dál?
Ne,
nebuďte prosím tak
zvědaví…
~~~~.....~~~~
~~~~