Ztratíš-li mě...

Dnes nemohu nahmatat tvou krásu

Tvé oči se dívají někam jinam..

nežli tam..

kde probouzím své spánky

a kreslím si po večerech jen jednu propustku

ze smetánky

temperou v barvě pouliční šedi

unáším se

do popředí

kantýn s levných chlastem

a potřísněnou minulostí

Jen tečka na konci věty..

umí správně srovnat zlosti

do soustředných polo-srdcí

Co je na tom tak krásného..

pověz mi..

co?