celý život se žene za sněhovou vločkou která
taje
podbřišků líně vynechává
jsme
roz
kous
kovaní
tobě je líto trávy
když utíkáš
svět
na dlani
sevřený v pěst
pláčeš
prší Bohu do nebe
nasáklí blátem
bezcílně
schovám med pro tebe
do hrobu
do sebe
to mu se říká poezie přímeho vhledu ! - zcela bez obkružující metaforiky-
závažné sdělení-do morku kostí a zaživa - obdivuhodný text ! :-D
03.02.2015 20:16:37 | Frr
Med já rád ;)
Na první dílo... Mě to oslovilo :)
02.02.2015 22:23:26 | Nespavec