ŽÁR
ŽÁR
ŽÁR
chvástal se
tak moc se chvástal
tolik chtěl
získat si obdiv
lásku
klíček na svízel
hnán nepokojem
ničeho nikdy neměl dost
chtěl mnohem mnohem víc
uznání druhých
jejich závislost
spaloval naděje
v jícnu svých ambicí
bolest polykal
dusil se žhavou struskou snů
hořel pro potlesk
zbyl mu jen popel z touhy
v něm žáruvzdorný
STESK
Praha, 16.2.2015
https://www.youtube.com/watch?v=wPPf3kydvUA
Komentáře (21)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
V tvém díle je cítit tolik vybušných směsí,až si někdo na něho posvítí tak to bude fičák...:-)
19.02.2015 11:05:55 | Danger
"Klíček na svízel" - to je teda přirovnání... Neobvyklé je slabé slovo.
16.02.2015 23:46:18 | A42
Jó, múzy jsou někdy potvůrky nevyzpytatelné... :-D
Ale úplně náhodně to tam zřejmě ta moje včerejší neprskla. Každé chvástání je myslím projevem zjevného či skrytého komplexu méněcennosti, čím větší chvástání, tím větší komplex. A to je zkrátka svízel...
17.02.2015 10:53:02 | Amonasr
moc se mi líbí..také on se jednou zastaví...ponechme mu naději...úsměv.z.
16.02.2015 20:32:23 | zdenka
Děkuju, Zdenko, a souhlasím, naději nechť si ponechá – koneckonců její vzkříšení má v rukách jen on sám… :-)
16.02.2015 21:30:56 | Amonasr
Z Tvého Žáru mi naskočila husí kůže... ano, neúplatný, nerozbitný a vodě odolný stesk, který je rezistentní i vůči pesticidům a dalším jedům :-) Kampak na něj žár...
16.02.2015 18:10:00 | Pamína
Viď...? Ale není stesk jako stesk - nicméně žáruvzdorné jsou asi všechny jeho mutace... ;-)
16.02.2015 18:13:21 | Amonasr
Popel z touhy asi někdy poznal každý (?)
Krásně výSTižné :)
16.02.2015 17:59:54 | MARKO
Možná nejen ten popel... ;-) Ale je fajn, když zbyde i něco jiného, nejen ten popel a stesk. Když tak nad tím zpětně přemýšlím, možná se mezi řádky někde krčí nevyslovená potřeba sebepokory, které bychom se asi taky všichni měli učit celý život, té není nikdy dost... si aspoň myslím... :-)) A děkuju :-)
16.02.2015 18:06:38 | Amonasr
V tom máš určitě pravdu.
I když v dnešní době je pro pokoru stále méně místa.
16.02.2015 18:45:59 | MARKO
Je to tak, s tím nelze nesouhlasit, i když podle toho známého přísloví drzé čelo mělo navrch asi vždy. Dnes je to ale obzvlášť zřejmé. Na druhou stranu se myslím pokora navzájem nevylučuje ani s hrdostí, sebeúctou a zdravým sebevědomím jedince - člověk nemusí být nutně submisivní a nechat si vše líbit, a přesto může mít v sobě takovou tu vnitřní pokoru a úctu k druhým. A o to myslím jde.
16.02.2015 21:31:49 | Amonasr
Jo, prostě taková osobní vyváženost.Tak něco jako v té krásné pohádce, nad nikým se nepovyšuj, před nikým se neponižuj.Báseň fakt pěkná.
18.02.2015 16:36:39 | Jeněcovevzduchukrásného
získáváš to, co dáváš... když chceš moc, také nemusíš získat nic...tohle jsou hodně smutný lidi...ale třeba v životě buď potkají někoho, kdo jim otevře okno, jak to lze jinak nebo nastane situace, kdy si uvědomí, že k malosti je od chvástání velmi velmi blízko...
16.02.2015 13:42:13 | zelená víla
Děkuji za tuhle empatickou reakci, která mi hovoří z duše :-) Když jsem napsal první verš, ještě jsem netušil, kam mě to zavede. O to větší radost mám, že to konečné vyznění u Tebe tak pěkně zarezonovalo, děkuju :-)
16.02.2015 14:31:39 | Amonasr