Ples, na kterém se netančí...ale žije

Zdivoka buší srdce,

stoupá krevní tlak a

v přítmí pro nic není

dostatek místa a to

ani pro city.

Řekla bych, že se

opět červenám. Ano,

protože zase brečím.

Sedím na balkoně při plesu 

smutně se dívám na líbajicí

se páry při pomalém tanci.

Můj kamarád je na mol.

Co nadělám? 

Zas mě k tanci nevyzval.

A jiný se spletl a on to

jistě ví, že se svět

netočí jen okolo jeho povětří.