ZATMÍVÁNÍ 2

.
večer se díval skrze mne
srpkem z měsíce
a venuše jemu nakloněna
sotva opřen o zchátralou garáž u labe..
kamaráde
dochází ti dech
doma čeká sklenice
a stará známá citrónová žena
ohnivá
odvede tě do jiné noci
a ledy uvnitř ti zůstanou krásou chladných lásek
?bude to fajn rozpade
přes lávku v doprovodu placek
po kapsách zelené maskované bundy

z čira už máš neprůstřelnou vestu
den dva vynecháš
musíš další den duhu jako otčenáš
trafikantka ti ji ráda prodá
pane..pane
představte si…nádraží zavřeli..
ptali se i na vás…ale jako hrob
dyť mne znáte…heleďte
co dneska..se slevou…
vypadáte strašně
mám..dám i tuhle s rezervou
jemně drápky zatne
poletíte tmou…
/
/a nebudete psát
/začnou se vám třást ruce
/a scvrklé hrdlo vás přiměje přestat jíst
/ve dne budete ležet a v noci už nic

.

hledám pár dní něco
co drží člověka při životě
nenacházím nic
kdysi toho bylo víc
to jsi měl motor hochu
měls co tě pohání žít
je to všecko pryč

napustit si vanu
do vody nasypat citróny
svléknout se a jít spát
voda zmrzne
ráno tě najdou v černých hadrech
jen citróny zůstanou citróny dál
a než usneš
bude se ti zdát že vidíš jasně modré
proudy energií
že vidíš do zdí
že vidíš cos normálně neviděl
a pocítíš jak tvůj svět bolestně oslepuje víc a víc
uvidíš ostře modré vlny
všech sítí
tep se zpomalí
ač by se zrychloval tokem světla

v jedněch očích slečny z počátku
polibek na rozloučenou ulpěl na rtech
ale to nestačí
ani nemůže
když nechceš
dlouho..dlouho ještě budeš klesat rozpolcenou osobností
bolestivou reflexní modří

jak dlouho..dlouho
budeš klopýtat svým hřbitovem citů
nevím..