Tvá ouška

Pod závojem sametu

cesta ukrytá se vine

a jí se libý zvuk line

jak vyprávím do větru

Cesta je to za Tvým srdcem

když miluji slovem svým

jež je na té cestě pocestným

když hladím Tě tím slovem

Po té cestě často chodí

pocestní z mé duše

co nosí květin nůše

v nich srdce Tvé se strojí

Je tolik toho co po cestě jde

je tolik pocestných

a vždy posmutnělých

že Tvé srdce se na ně nesměje