Už je čas

Od bolesti je tak blízko k radosti,
a ty to víš
od lásky je tak blízko k nenávisti,
snad pochopíš.

Život se vine jak černé dráhy
a my jsme druhým napospas,
když vidím letět černé vrány,
možná osud vstoupí mezi nás.

Už je čas?

Usedavě sténám v Tvém náručí,
čas můj se naplnil,
snad mi kdosi vysvětlí,
proč jsem tady vůbec žil.
Snad propast prostoru,
kde černočerná tma vládne,
vytáhne mě k obzoru,
a Slunce podá mi rámě.