Když nemůžete jít za svým snem

Černota je kolem mne,
zahvilku mě uhrane.

Proč mi není dovoleno,
dělat co mě baví,
pitomé je to koleno,
vždycky všechno zkazí.

Pocítit jak vítr fouká,
jak mi cuchá vlasy,
místo toho jenom koukám,
nezvládnu to asi.

Beru sílu, odvahu,
bežím za svým snem,
jak vítr triskám do svahu,
však skolena jsem.

Cítím slabost v kolenou,
srdce začlo bušit,
a já padám najednou,
to jsem mohla tušit.

Kolena mě nechtěj nést,
a já k zemi padám,
za co tento krutý trest,
běhání mám ráda.

Proč nemůžu za svým snem,
proč mi není přáno,
vyběhnout si jen tak ven,
v poledne i ráno.

Místo toho jenom pády,
a mizící víra,
to co máme tolik rádi,
nejvíce nás zžírá.