Strach

Když člověk jen tak sedí
a přemýšlí, co může se stát,
do prázdné zdi mlčky hledí
a začíná se bát.

Budoucnost nejasná,
zdá se tak blízko být.
A ty nevíš, co dělat máš,
nechceš nic pokazit.

Na paty ti stíny z minulosti šlapou,
skoro zapomenuté a černé jako temnota.
Proto toužíš mít korunu zlatou,
ze všeho nejvíc děsí tě samota.

Stále nad sebou přemýšlíš
a hledáš ten směr pravý.
Rozhodnout se ale musíš sám,
nikdo ti zde neporadí..