O7 II.

22:02

a až se zase staneš mým srpnem
a já tvým zářím
budeme už dávno jinde
strniště na polích nám neukáže cestu
víš že tě nesnáším
vím že to víš
bodám tě větvemi do chodidel
když spíš
vím že mě miluješ
vím že mi
nerozumíš






---
deník idiota
3
v nejrychlejším autě světa ujížděl jsem svému osudu a dostal se až k pláži. tam popravovali francouzi araba, tam svítilo slunce a hvězdy zároveň.
ale jak asi tušíš, myslet na tebe jsem přestat nedokázal. požádal jsem ty francouze o maličkost. řekl jsem jim, že jsem taky arab.
doufal jsem, že tím to konečně všechno skončí. stál jsem nehnutě před hlavní pistole, slunce mi vypalovalo na kůži své jednolité ornamenty a já na nic nemyslel. nešlo to.
dostal jsem to mezi oči. pak jsem se probudil, chápeš? není úniku, protože jsem zbabělec.