Anotace: ...
A zas popadám svůj dech
nad tím mým zklamáním,
který ti nikdy neodpustím.
Jsi až moc naivní.
Už se ti nechci podívat
do těch prolhaných očí.
Že tě to moc mrzí? A co?
Že jsi mi lhal? Že jsi mi
ublížil? A co já s tím?
Jak mám věřit, že to příští,
co mi povíš nebude jen lež?
Víš co? Už mě nech být.
Je velmi těžké dát druhou šanci někomu,když víš že lže.
Ne nadarmo je přiznání polehčující okolnost, otázkou je, jak se budeme umět vyrovnat s pradvou.
08.05.2015 08:44:13 | Malá mořská víla