Kategorie východ

Jdu ulicí, ohlížím se. Stín stínu mne pronásleduje, už mnoho let. Má láska mne pronásleduje a mé sobectví také. Hledím do tváře temnotě, černočernému démonu v plné záři samoty. Otupělost mne mrazí v kostech i v mozku. Dotýkám se cest, po kterých chodí jen malicherní, paranoidní bubáci, lesk pohádek a mlýn času.

Vracím se zpátky na východ, je to můj domov. Ale doma se necítím nikde, snad jen v tvorbě. Nač ten pocit vykořeněnosti ? Starost o to být milován a snad i nenáviděn, viděn a nespatřen, myšlen i myšlenkou zaprodán prázdnotě. Vnímám tě, jsi blízko kotě, jsi mojí záchranou.

Hledám jistotu i nejistotu, obě jsou shledány. Blížím se a procházím mezi domy. Obviňuji jednu dívku, že mne vydírá, že získává můj soucit. Pronásledují mne nepříjemné myšlenky, nejsem k nim příliš kritický. Doufám ve zlepšení mé situace.

Zoufale přemýšlím a sleduji tok sebestředných andělů. Jsou pyšní a nervozní, mají křídla, aby prostoupili vesmír. Jenže kdo je to vesmír, když ne já ? A které z těch já je zmateno, bludné a zpupné vůči vyššímu smilování, krápníky pokory koří svou přítěž.

Další ojedinělé prameny noci. Psát je mi úlevou, existenční nutností. Nevybral jsem si to, vybralo si to mě. Když budu dost tvrdý, stanu se živoucím spisovatelem, když ne, stanu se něčím jiným. Třeba veřejně aktivní m protagonistou na štítu jedné či druhé ideji, slammerem, filmařem, dokumentaristou, cestovatelem, nebo prostě jen dalším pracujícím otrokem pro nějakou vykořisťující společnost, která žehná vašemu času, který takzvaně odmění. A že to zašuští, až se louská.

***

V tom se vše rozplyne. Už zase nestojím v pevné zemi.
Říkám si o to, vzpomínaje vzývavé šílenství blažených,

setkávám se znovu na půli cesty mezi mozkem génia,
kapilárou snů a totální iluzí a ultímátní deziluzí,

proč se nic z toho neděje jen jako, oddělené a smírné,
semínka a zrníčka našich polopravd bojujících o zjevení,

abychom se neušpinili o některé z těch hnusných jablíček,
vystavili si kolem sebe pět políček a šli dál až za zaoblíček,

tam před rakvičkou obsadili poslední taneček a zase vítězili,
avšak jen na oko, abychom se poklonili před strachem závistivých,

broukám si melodii, asi ze strachu ze smrti, opět obvazuji nitro,
hruď má škraloup, je to období krve a pachu, míza proudí budoucími,

pramenné mne sváří, dotýkám se hvězd, vylučuji zbytečná slova,
osudová nutnost je tu tam, vydám ze sebe poslední prd věčnosti.

Konečně jsem dospěl ke tvaru, je zavalitý, je nicotný,
je prázdný, žádný není, nelze jej vydírat, ani vyždímat,
je poslední z prázdných, srdcem plných nenaplněných,

dříme to v nás všech, touha vyniknout, proniknout blíže,
štestí chodí kolem, obchází a líže, líže a prodává se.

Však co čistá nadějě? Sníh ? Bláznovství ?
Nemám rád soudy a rozhodnutí,
je mi z toho na nic,
bláhová je vaše stolice noci.

Sedíte a přete se s plžem,
cože, cože, cože ?

Už dost, jste natvrdlý pane Jóde ?
Kde jste přišel k tomuto tónu?

Na východe je východ,
východ z těla,
východ z existence,
východ z výhod,
východ z vývodu,

východ telekineze,
východ warpového věku,
východ maxima,
východ vertebrae

Halucinace pekel a model,
vibrace stupňovité fráze,
nacházející hráze,
osud stahující se v plicích,

narkoman a démon,
vidiny z příčin a následků,
poslední z prvních velikých,

stojíš před stěnou ze světla,
krupobití barev ostíněných fotonů,
měnící se klaviatura pasta cirkulace,

stojíš tam divoce poskakuješ,
s dechem do prostoru zasahuješ,
hudba jež tě pohání,

pumpující adrenalin,
v dálce oceán a tvoje lásky,
pompézní sál konceptu,

jedinečné vystoupení,
jedinečná noc,
lidé věří že jsi to Ty
Je to v Tobě
a v nich

Ve vzájemné úctě a v respektu,
v náklonosti vysokých frekvencí,
siločarám, jež určují pole v Budoucnosti,

Staneš se determinantou,
Tvá mysl zvítězí nad hmotou,
půjdeme spolu až na dno,
až do posledního bolu,
utrpení se rozplyne v dokonalosti,

Změníš polaritu částic,
budeš inspirovat a inspirován,
staneš se pilířem,
nezdolným hrdinou beze strachu,

Budeš to Ty brachu,
Je to v Tobě,
v této době,

V této generaci,
je to v naší štaci,

Tao kategorie východu,
mysl verš teorie obvodu,
dvojitá šroubovnice,

ultimátní trip,
hlubinná výbojka,
eruptivní psychedelikatesamen,

Freeman
Brilliant
Aplaus

Hero in da Haus.
ein Pause,
ein Leitmofive

High Five
V zákulisí
úsměv

Zítřek patří tobě
Zítřek je den kdy ti patří svět

V něm zase další zrození
umírající dotek nekončící rozbřesk

Absolutní květ