Z ledu

Přibylo kapek na okapu
a na větvích stromů zmrzl déšť
jenže já stejně pořád nevím
co vlastně čekáš a co chceš
nepatrně rozléhá se tiché volání
co bylo je a bude
to v ozvěně teď vyzvání
a rozpadá se v prach
ta minuta smutku
a utrpení
a někdo kdo chtěl všechno znát
nevěděl si rady
ztratil chuť se vyptávat
snad
pak je tu ještě někdo
ten co nemá smysl pro humor
jen se usmál a řekl ŽIJ
i když nejde to tak snadno
pro tebe a pro mě je tu místo
jen pár malých chvil
s pochopením do nás dvou se vryl
a zanechal stopy
z ledu
bez rozloučení vykročil
jeho návrat byl o to rozpačitý
možná že chtěl něco změnit
možná zmíní se jak žil
na další řádek můžeš napsat
chtěl jsem ale neměl jsem odvahu
možná by to byl i krutý zápas
ale co když ne
na další volný list
naspat nový příběh
který nikdy nekončí
a zával sněhových vloček
možná ti odpustí