Anotace: Možná už tu leccos bylo – jenže pokaždé jinak. Každý okamžik je naprosto jedinečný, stejně jako jsou jedinečné a stále proměnlivé i jeho odrazy a příslušné souvislosti v jakékoliv mysli v libovolném čase...
ORIGINÁLY
z jakých děr vylézají
ti hlodavci
vábení vůní špeku
kterou ti chtějí
věšet na nos
hladové pochybnosti
že právě tvoříš něco
co už tu dávno je a bylo
prý
vše bylo už napsáno
ach malověrní!
jakoby slova dala se zavěsit
jednou provždy
mimo náš prostor a čas
jak rampouchy
z nichž čiší ztuhlý chlad
jenomže ty jsi teď a tady
a nic co ve svou chvíli tvoříš
nikoliv opisuješ
tu nemohlo dříve být
neboť i ty sám
jsi prvně a naposled
právě tady a teď
Praha, 19.3.2015
https://www.youtube.com/watch?v=iTTlE43LUNc
a nic co ve svou chvíli tvoříš...nikoliv opisuješ...tady a teď žiješ...proměňuješ...úsměv. děkuji, také za písničku.z
20.03.2015 19:45:18 | zdenka
Nádherné pojetí "štěstí okamžiku",tady a teď, kdy člověk se stává svou prací "tvorem".☆★☆
Jen těch, co štěstí nebo, nedej bože nějaký úspěch člověku přejí, je nějak málo :-(.
20.03.2015 18:39:04 | Malá mořská víla
Mám radost, Gabrielo, jak to u Tebe hezky zarezonovalo, díky :-)
I ti nepřející jsou okolo nás téměř v každém okamžiku a bylo to tak asi vždy, co svět světem stojí – možná je to proto, abychom si víc vážili těch přejících :-D Faktem ale je, že v Česku je ta koncentrace zřejmě ještě o něco vyšší, než jinde, ovšem to by bylo na hodně dlouhou diskuzi… ;-))
20.03.2015 18:55:57 | Amonasr
Zkrátím to tedy,epigramem:
Úspěch,ten se neodpouští.
Hlavně v českých zemích ne.
Úspěch? No, ten se neodpouští!
Nejvíce však v Opavě.:-D
20.03.2015 19:08:32 | Malá mořská víla
:-D Tos mě rozesmála ;-))) A za epigram bych Ti dal ST :-)
Ovšem ta Opava tam zřejmě bude mít pro mě nějaký utajený význam - musím ale říct, že zdejší opavští básníci, o kterých alespoň vím, že jsou z Opavy, mi naopak připadají fajn, zajímaví a docela otevření a féroví. Leda bych to o někom nevěděl – ale jelikož Opavu jako takovou mám rád, tak ta za to určitě nemůže :-)))
20.03.2015 19:35:16 | Amonasr
To jistè:-)
Mají tam sakramentsky studenou vodu.
Každý to známe z jiné stránky víš, to bude tím;-), ale hezky se to rýmuje ne?
20.03.2015 19:41:27 | Malá mořská víla
No že zrovna Tobě by vadila studená voda…? :-D Tak to víš, to už je coby kamenem dohodil do Prajské a tam jsou spořiví, tak asi šetří na ohřevu ;-) Ale zase nikde jinde neuvidíš tak vzorně vysekané příkopy a zametené chodníky, jako tam – radost pohledět. Tam se určitě volnému verši neholduje (myslím Prajskou) neb tam všechno vzorně zařezává… ;-)) Tudíž z Tvého rýmu by měli zcela jistě radost, nejméně takovou, jako já… I když netuším, jaké mají s opaváky sousedské vztahy, tak daleko zas nedohlédnu… :-))
20.03.2015 21:45:27 | Amonasr
Já si myslím, že myšlenka vyjádřená v textu a potvrzovaná v komentářích, je přesně to, co člověku zavírá dveře, aby byl básníkem. Být básníkem znamená vyslovovat nevyslovitelné, nebo aspoň chtít toto nevyslovitelné hledat. A troufám si tvrdit, že všichni, podle mého dobří a skuteční básníci tady na literu, to hledání podstupují a je to super a tímto jim chci poděkovat, že mám, co krásného číst :)
20.03.2015 18:18:57 | Bylinná směs
Ani jsem nepočítal s tím, že každý pochopí, o čem to je :-) Asi je to pro někoho psáno nevyslovitelně... ;-)
20.03.2015 18:44:55 | Amonasr
Ty tady vždycky pod svými díly jásáš, jak je to skvělé, že si každý čte tvé texty po svém a vkládá do nich své myšlenky, jak je to krásné a obohacující... A najednou jsou někteří (=já), kteří nepochopili (tedy existuje jen jeden význam). Tak mne napadá tedy, že buď těm ostatním lžeš, a nebo jsi na některé (=mne) nespravedlivý. Nemusíš odpovídat, jen konstatování.
20.03.2015 18:54:19 | Bylinná směs
Zjednodušeně řečeno – myšlenka, že každý, kdo tvoří (a neopisuje), vytváří originály, protože je sám jedinečný originál, které zde kromě Tebe ostatní po svém a originálně v komentářích přitakají a nějak ji rozvíjejí nebo doplňují, je podle Tebe to, co zavírá člověku dveře, aby byl básníkem. To je podle mne naprostá kravina a proto jsem se spíš přiklonil k názoru, že jsi nepochopila, o čem to je. Pokud si ale za touto bludnou myšlenkou stojíš a originalita je pro Tebe skutečně překážkou k tomu stát se „dobrým a skutečným básníkem“, pak se Ti musím omluvit, že jsem se domníval, že jsi smysl napsaného nepochopila. Tím bys ovšem popřela svou další větu o vyslovování nevyslovitelného, což přece není v žádném rozporu s originalitou, jak se to snažíš rafinovaně proti sobě postavit – leda bys tu mou myšlenku, kterou sice nekonkretizuješ, ale přesto s ní bojuješ, skutečně nepochopila. Nejde tudíž o Tvé vlastní pochopení textu, ale o to, že se mi snažíš vložit do úst něco, co je Tvůj vlastní (víceméně záhadný a blíže nespecifikovaný) výklad, jenž následně cupuješ. To mi rozhodně nepřipadá fér, nicméně je to Tvá oblíbená metoda. Takže není snad nutné se uchylovat k výrazům jako lež apod. – ostatně všichni, kteří sledují Tvé občasné výpady vůči mým textům, jistě chápou stejně jako já, o co Ti ve skutečnosti jde :-D
A ani Ty mi nemusíš odpovídat ;-)
20.03.2015 19:26:40 | Amonasr
Krásné ST. Myslím, že ve vyjímečných chvílích se může naskytnout pocit, že už to přece jen bylo.
Jako cosi z minulého života.
20.03.2015 16:52:42 | MARKO
Myslíš jako déjà vu? No jistě, kdo by to neznal? ;-) Koneckonců až na malé výjimky dokážeme postihnout svou vlastní existenci jen v jedné zdejší vrstvě, ale kolik jich ještě je? Co naše existence jako vlastních protipólů někde v antihmotě…? Možná právě poezie nebo hudba jsou jakýmisi spojnicemi mezi těmito různými formami našeho vlastního bytí…? ;-))
Děkuju za vlídné přijetí :-)
P.S. Tak trochu mi šlo i o to, aby si každý autor dokázal připustit, že skutečně píše jedinečné originály (kvalitu ponechme stranou, ta může být různá), protože jen svobodná mysl, která se nenechá srážet k zemi tíhou falešných premis inputovaných zvnějšku, se může dostatečně rozletět. Zkrátka si patřičně věřit a neostýchat se víc, než je zdrávo… ;-)
20.03.2015 17:53:13 | Amonasr
Ano, to je inspirativní. Děkuji.
Nejdříve okolí svazuje nás a pak my sami úspěšně svazujeme sebe i druhé v životě i v tvorbě.
Naštěstí uzly vazeb nejsou vždy až tak pevné :)
20.03.2015 21:46:45 | MARKO
Líbí se mi způsob, jak uvažuješ i jak to umíš s laskavým nadhledem podat – ani stopa po nějakém mentorství, je to taková pokorná moudrost někoho, kdo už si v životě něčím prošel a ví… ;-) A pokud jde o ty uzly, tak jen dodám, že je dobré nebát se tu pevnost někdy ozkoušet – občas zjistíme, že si je utahujeme zbytečně sami… :-)
20.03.2015 22:02:15 | Amonasr
Josefe, jsi velmi galantní. Děkuji.
Mentorování myslím mám jako mírnou úchylku. Odhalil jsi mně. :)
21.03.2015 00:07:44 | MARKO
:-D Tak proč mě zlobíš, musí Ti být jasné, že v tom z mé strany nebyla ani špetka ironie :-) K ironii sice nemívám často příliš daleko, ale Tobě bych to tedy takto nezatloukal... ;-))
21.03.2015 00:30:38 | Amonasr
Takže
já jsem právě teď na mnoha místech ale v tomto okamžiku píšu tady i tam
něco co se bude opakovat ale zítra jinde to bude nové aby se to stalo
staré..chápeš že? Takže dnes je pro mě tady včera a tím pádem už to bylo
napsané a opakuji se v komentu dnes aby zítra to bylo staré a už napsané
ale jinde to bude fungl nové takže vlastně pořád něčím jiný posunem
mezi světy...hele chápeš jo?...tudíž originál :-D
20.03.2015 16:38:03 | xoxoxo
Každé pravidlo má, drahá Xono, své výjimky, což jsi právě krásně potvrdila a dodala tak mému textu punc pravosti ;-)) Koneckonců tu všichni zasvěcení o Tobě přece víme, že hravě umíš překročit hranice prostoru i času a dokážeš být na časoprostorových osách na mnoha místech současně. Zkrátka jsi originál na n-tou ;-))
20.03.2015 17:51:09 | Amonasr
tebe poslední dobou líbá nápaditá múza.. :) pěkné moc.. a oslovuje mě ta myšlenka.. vlastně by se dalo říct, že všechno už tu někdy bylo a pak bychom se nemuseli snažit naprosto o nic.. jenže.. dle mého, originalita spočívá v tom, říct myšlenku, kterou všichni znají, stokrát jinak.. :)
malá technická - mně by asi víc ladilo slovo "vábení", až ve třetím řádku..
20.03.2015 12:44:07 | Amelie M.
Děkuji za vlídné přijetí a s Tvým komentářem nemůžu nesouhlasit, i kdybych se o to snažil - vnímáme to evidentně hodně podobně :-)
I malá technická se přijímá, už mě to taky jednou trklo a pak jsem to nějak zase přešel. Bude to tak lepší - díky za nezištnou radu :-)
20.03.2015 12:55:14 | Amonasr
jsem ráda, že i má technická, občas k něčemu je :)) těším se na další tvá dílka.. asi budu muset hledat i ve starých.. ono je stále co číst.. :)
20.03.2015 17:55:07 | Amelie M.
S mírným přeběhnutím dědy Mráze po zádech posílám ST, tady a teď, nezaměnitelně a neopakovatelně :-)
Dík. To, že věc není novinka, neznamená, že si ji nemá připomínat - navíc takhle pěkně a na Literu :-)
20.03.2015 11:51:19 | Pamína
Tvé obmýšlení čehokoliv (jistě nejen) na Literu, vdechuje všemu nový život, díky za Tvůj živý způsob přijímání originálů :-) Jsi tak sama názorným důkazem i pro své tvrzení o smyslu připomínání si také toho, co není právě novinkou. I staré originály získávají každým dalším přijetím nový rozměr, nové vrstvy, nové souvislosti a tím opět ožívají. Jen papouškování zakonzervovaných floskulí a klišé (m.j. i o tom, že vše už bylo napsáno) cokoliv umrtvuje – a to jak díla, tak i jejich aktuální příjemce, kteří se nesmyslně snaží vecpat do cizích znormovaných škatulí… :-D
20.03.2015 12:09:18 | Amonasr