Jako princ z pohádky skládal ti sliby
byl samé „jistě“ a pražádné „kdyby“
Jak domek z karet se naděje složí
když chlap má po vášni a po souloži
Dlaněmi uctíval tvé nahé tělo
byla jsi vláčná a jemu se chtělo
Zapomeň, že kdy byl milovník boží
ztrať se mu z očí, má po souloži!
Staří však časové zase se vrátí
zase chlap přileze, bude se káti
Do ruky celý svůj život ti vloží
rytíř, princ, kavalír… má před souloží