Útěky

Jediná noc,
co něžně tě svádí -
vyrazit do ulic,
protančit mládí.
Jsme jen dva cizinci
co městem líně plavou,
noc na kost tě obnaží
a zanechá nahou.

Stačí se přiblížit,
tma ta nám sluší,
prsty co touhou se -
zaťínaj v pelesti.
Jediný okamžik
spojených duší,
stavíme mozaiku
ze střípků neřestí.

Jdem větru naproti,
křičí nám v uších,
motor dál přede si
na plný obrátky.
Jediný nádech,
jen ten kdo zná, tuší,
jak těžké je, vracet se
z útěku nazpátky.