Duše v amfoře

Lví hlava v úpadku dychtí po naději,

však charisma zralého období nechá hledače světských slastí najít lásku k zbožným hloubačům.

Ti vězněni ve výstavních amforách našeptávají hýřivým korlům, ano těm,

nechť rozbijí svůj porcelán a dají duším volnost.

Střepy z poloviny pojme zem,

byť obláček z duší se nese nebem

a vrhá stín a splín na další lví hlavy.

Kdo doprdele po té rozplizlé volnosti touží,

kdo proboha po ni touží...