ARKT

ty jí zase pláčeš?
…
zastavil mne rachotící hlas seveřana
měřícího tak metr šedesát
rybáře s podivně hustým obočím
krátce střiženými prošedivělými vlasy
snědým obličejem poněkud propadlým
a dolíčkovatým
posetým mírným vousem..

je tu s námi divnej chlápek
kdybys ho chtěl odlepit od země
ani s ním nehneš
a přitom je o hlavu menší než já…

já? se jen tak rozhlížím…

to vidím…cinkl o prázdnou butel vína
a zaklapl mi modrej net slovy
rybolov?
to já mám jinačí úlovek…

/
Arkta jsem poznal vlastně díky Slunci
frekvenci si už nepamatuji přesně
doma ji mám v denníku ale tady ti musí stačit vlna 11m
to ještě stál dopis par avion 7kaček
a ionosféra se leskla sněhovou krajinou
těch oceánů od nás na sever
málo soli rozežírající nebe kovy
občasný únik bez interferencí

on lovil krom ryb i signály na pobřeží
já se sluchátky připojen k radiostanici
ležel u praskotu a šumu dlouho do noci
co kdyby náhodou
ač jsem věděl v noci zrcadlo spí nebo se přesouvá
k jiným kmitočtům
kam bych se později naladil co by ok1…

někdy jsem přemýšlel co tihle lidé vlastně dělají
jak žijí
a dnes na expedici Arkt přišel
vyprávět o rodině
o své ženě s níž není ženatý
nevím vlastně jestli mají děti…
/

heleď proč jsi z Česka odjel když jsi tam zas?
zeptal se mne a začal něco hledat..

…tady je zima
zima? položil na stůl kápézetku a?

a já jsem alergik…pyly seno a ták

a?

Arkte..začal jsem kamarádit s vodkou..
nemůžu to jinak doma vydržet

míst kam utéct v krásno ubývá


Arkt chápavě kývnul hlavou směrem k radiostanici…
a co náš starý svět..kamaráde..cq cq cq dx..
a tady je můj životní úlovek
vyndal malou fotku
usmívajícího se muže s obrovskou rybou

a?... a to stačí..vidíš to syté modro za mnou je živoucí

a nebreč..plácl mne po rameni a dodal
víš že tu všecko zmrzne
kdo tě pak bude vysekávat..