AŤ MRAKY ČERNOČERNÉ PLUJÍ

všecko se nakonec vyřeší beze mne
dojdou zdroje

hodinu jsem tě miloval denně
to prý déle vydrží
a proč se táhnout se zátěží
…

s temnou skříňkou studených spojů
naskočí-li
mlčením sublimuji
citrónovému paprsku pro zkřehlou duši

dneska ji nechám
čekající fotoelektrické jevy
pro úspornou agónii

…
k šílenství v mém snu
posbírat kovy
cívkový
zpomalující tobogán
kontaktový na F proti zemi
a bouřkový ahoj
ještě za mého života
a když ne
nevadí
C napojí rezistory
a teplo pozvolna vyzáří

Q

je to podívaná
když nosím černý brejle i proti polární záři
na tváři přimrzlou šálu
na rtech místo tebe jelení lůj
a ty na mne díváš
kostelní laboratoří
skrze slané prosby na řasách
jak skrze barevná sklíčka vitráží
jestli už
jestli muž
ne svůj
a to mám být jako tvůj
i v dívčích iluzích
životních představách?

na to ti stačí slunečné snění
sni i ve dne
a nech mne ostrovem

neslepím tvé střepy
ani kdybych směl dotekem
na tvém křišťálovém těle
pít ledovcové vody

nejúčinnějším lékem dnešní doby

pro srdce
je navždy

separace..

ať mraky černočerné plují