Víla

Když dáš víle rozum
stane se z ní můza
to s tebou pak hází
no to je ale hrůza
Hraje si s tebou
stále tě svádí
Co není po jejím
to jí vadí
Jen skáčeš a běháš
protože můzou jsi živ
Poeta nic jiného nemá
můza je pro něj světa div
Pozornost ztracíš
když ošálenou mysl máš
Občas i zvracíš
že o duši hraješ mariáš