můra

Stříbrná lucerna

jíž
zakryjí
měnavé závoje
smutku

posílá mi
svůj vzkaz,
jež se
rozlomí
o žaluzie
mého bytí,
na tisíce
světelných atomů,

luštím ted
na stěnách
magická
leporela,

která mi
chladivou nocí
promítnou
život
na plátno duše,

samota dusí,
jak
štiplavý dým
a oči
neslzí jen
ze skupenství jeho,

otevřu okno
a pohledím
vzhůru,

snad
zaženu
konečně
svou
noční můru...