Noc prázdných stěn

Za noci plné prázdných stěn
Se stíny roků minulých
Ve světle vystrašených hvězd
Co šíří žal až do kostí
Tak náhle jak strach ze sirén
Jak vina za smrtelný hřích
Tak náhle jak o smrti zvěst
Mě oslovil hlas marnosti

Měl v témbru echo neštěstí
A v dechu zápach mršiny
Když s kousky pěny u huby
Kolem mě v rauši tancoval
Mou lásku tavil v neřesti
A touhy měnil ve viny
A v argumentech naruby
Zbytky mé víry drancoval

Já v dešti jeho pěstí ran
Jsem byl té noci tolik sám

A nikde nesvítilo jediné okno