Na těhle schodech prý nikdo nezemřel
vedl si holku do bytu
byli hezký pár
a ona se dodneška budí ze spaní
byla to klidná noc
v klidné čtvrti
potkali se na jednotce intenzivní péče
měla v kůži zažranou vůni dezinfekce
a on vyrýsované kruhy pod očima
je hezké mít někoho do páru
říkala vrchní sestra
když je viděla spolu
a svlékala pomeranč
z kůry
na tomhle chodníku nikdo nezemřel
ale já tu občas sedím opodál
pozoruju hvězdy
taková malá světla naděje
a každý malý nádech
mě pomalu zabíjí.
No, řekl jsem si, že se pokusím udělat si čas alespoň na jedno tvé dílo denně (těch autorů je moc :-D ) a že to tedy vezmu od těch nejnovějších. Hodně jiná tahle, než na které jsem byl zvyklý. Pěkný volný verš, je dobře, že to nesklouzává do takové "prózy ve verších", je to chladné a dost smutné. Až si říkám, kde se vzala taková inspirace? Doufám, že v nějakém filmu, z vlastní zkušenosti by to bylo mrazivé.
A lámu si hlavou nad tím názvem. Donor akceptor. Každopádně je (aspoň pro mě) lákavý a vlastně mě přinutil otevřít tuto báseň jako první, ale k jeho úplnému pochopení mám zatím daleko :-D
Ale za mě každopádně zdařilá věc, i když mám osobně raději rýmovaná díla :-)
14.04.2015 20:22:47 | Miro Sparkus
Ta první věta mi velmi lichotí - děkuju za ní ;) A děkuju i za kritiku, já raději volně, nesvázaně...
15.04.2015 08:16:10 | Elisa K.
Já nevím, Eliško. Poslední dobou mám pocit, když čtu tvé básně, že po mně stečou bez toho, aniž bych v sobě ucítil dojetí, nebo smutek, nějakou emoci z toho čtení. Velká témata, většinou těžké životní situace, které pro mě v závěru vyzní jen jako slova naskládaná za sebou do veršů. Možná špatně čtu, nebo na to nejsem naladěn. Já sice málo komentuji, ale čtu co tady kdo vkládá, většinou nestačím reagovat. Dnes jsem využil chvilku a udělal to, z čehož asi zrovna radost mít nebudeš :(. Měj se hezky, třeba příště mně něco od tebe sedne :)
13.04.2015 09:20:35 | Benátčan
Nemusí to ode mě sednout všechno, pochopitelně :) Ale děkuju za zpětnou vazbu, vážím si jí.
13.04.2015 19:33:08 | Elisa K.