Tak trochu mimo a tak trochu nad tělem
Jak při poslední písni na poslední štaci
Plakal jsem dneska s mým strážným andělem
Nad tím jak pořád mu přidělávám práci
V slzách mi nadával do pacholků
Vždyť do mejch hříchů tolik viděl
A trochu mi připomínal jednu holku
Tu co jsem jí lhával a pak se styděl
Měl s ní i stejně klidný gesta
A v pohledu kouzlo svítání
Když ptal se zda vím kam moje cesta
Poslední roky se naklání
Já špatnej měl pocit kdesi dole
Jak pušce když koukáš se do ústí
A v tý náhle nalezený parabole
Jsem četl – i on jednou mě opustí