Harmonikou přeměnil déšť na slova
slova v déšť
a tráva pořád rostla
kolikrát si zažil šero
nezeptala se
jen hleděla jak něco počítá
padat hvězdy
už viděli
tenkrát
jak se nepodíval
do jejích očí
když chtěla vědět
jakou to vlastně mají barvu
nikdy se neuměla zeptat
květy byly ve vlasech
ještě živé
jakoby je nasytily její vlny
kadeře
zítra už budou suché
No já čumím...Dojala jste mne k slzám...A mě nevidomé dala jste trochu zraku:-) ... Já..Nevim co říct..Ach děkuji Vám, Avolko..Děkuji...-)
27.02.2017 15:05:26 | Tvořilka Lenka
rádo se stalo...já děkuji
27.02.2017 19:39:39 | Avola
Tíve, jsem nevidomá od narození a Vaše básně jsou milé mému srdci:-* jsou takvé jakoby obrázkové:-)
02.03.2017 10:38:28 | Tvořilka Lenka
jéé místo víte jsem napsala díve:-D :-)))
02.03.2017 10:49:56 | Tvořilka Lenka
Smutná, ale moc krásná. :O) ST
17.04.2015 17:36:02 | Tichá meluzína
To ano:-)
16.03.2017 11:12:14 | Tvořilka Lenka