Zapomenuté deště hvězdného prachu
Zapomenuté deště hvězdného prachu
Jen letmo se usmála v
pomíjivém okamžiku času
a ve zvědavých očích se
jí zalesknul odraz nebe ..
..sledovala potlačené
barvy života přes
zakalené sklo ze
z a p o m e n u t ý ch
d e š ť ů
h v ě z d n é h o
p r a ch u..
věřila v projasnění
avšak tušila
že za světla
se s ním
nestřetne...
počkala si na
západ Slunce
který ji
napověděl víc ..
z nákresu červánků
a pozvolného
stmívání se
jí uvnitř sebe
vybarvila hluboká
vzpomínka na své
zrození
z nekonečného
vzduchoprázdna
m l é č n ý ch
m l h o v i n
se kterým zůstává
navždy srostlá
ve své nahotě
s t v o ř e n í ...
rázem se kalné sklo projasnilo
zvědavost v jejích očích pominula
v úžasu
a naprostém tichu
p r o c i t á...
Komentáře (7)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
zde, osamělý "v naprostém tichu a v úžasu" nad Tvým textem zažívám to čemu
mystičtější Židé říkávali sestoupení Šechiny, Křesťani to nazývali ovanutím
duchem Božím..ač napůl ateista - tuto báseň považuji za projev "Milosti Boží"
..a Nikitko, cítím, že je do Tebe vsazena pokora vůči zření od prvního do posledního atomu tajemného Zrození..tak Ti děkuju za dnešní vykoupené osamělé ráno..svět zase pro mně začíná po dlouhé době nabírat kontur své mnohastraně rozeznělé Zázračné tajemnosti..ST :-D
01.05.2015 08:58:16 | Frr
když člověk vnímá a cítí, že vše není jen tak samozřejmé, že život je dar od něčeho vyššího a nemusí to být zrovna jen Bůh, vždyť naše tělo je složeno ze stejných základních chemických prvků jako vše co JE ve vesmíru počínaje hvězdami a vlastně nikde nekonče:-))vážit si toho daru a jen tak ho přijmout a ŽÍT, aniž by si Vesmír kladl nárok na darovací daň.... :-D
Děkuji za takové přijetí..
01.05.2015 09:37:00 | Nikita44
Krásné dechberoucí. Jako vždy niki. ST
30.04.2015 23:37:16 | ztracený 22
Děkuji Ztracenému za takové přijetí....a otevřenější odpověď na to jak vše vnímám je o kousek výš..:-DD
01.05.2015 09:39:35 | Nikita44