Zkřehlíci pro něhu

smutku můj šlechetný
zdali jsi ve střehu

v boji my setměni zkřehlíci ve sněhu

radosti vzdálená
zdali jsi zhášena

mlhy zvu stříbřící a Lunu do běhu

utíkej holčičko
sviť vodě lýtka svý
ať plankton pleti tvé esence nespálí

v komnatě gotika
svírá meč loučení

nebudeš básníka nebudeš s laněmi

březová shořela vrbová pouta

chtěla přes brnění
hrát jako loutka

a já byl motýlkem i kvítkem jabloně
ani ji nesvlékl
jen sál by výsostné


basa už křídlila rozkroč saň za pocit
co kapka nechytka
když rty jsou otroci?

sukénko s varhánky
ve hvězdy doufat?

do dívky havranky jít zrozen z čerta?

ovíněn třepotem vonícím na touze
u tváří růžových sól mise francouzek

netušte na šíji spí zóna citlivá
lucie upiji
ať křížek nosívá

ony i věřily v nachový klíček
rády by zachvěly skřivánčích víček

nechám je zatčené
za slzy
za trnem
za hvězdy tichounké polibkem napojen

ať vesmír kocour je vrnící u studny

kdo jindy neprocit
nebýval
pro cudný?

brzy zas rozcuchá tvé černé kadeře
celou se přitiskneš pod plakát na dveře

abys i další dny
zůstala u ohně

dostat tě do sedla
co chceš víc od koně

co že jsi zahlédla?

od koně mizící
v jezerní zeleni

trochu tě pocválal
a srdce nic..srdce nic