Nelekejte se, prosím...

...

Tak to mám v malíku
pro srandu králíkům

Ceduli na kliku
velikou na dveře, ráznou
nevstoupit, neloupit
koná se večeře bláznů

Všechno se zhatilo
co bylo nebylo
když z černé na bílo
natíral střechu

Tak jako za stara
z velblouda komára

To bylo vzdechů

Mladý a sexy muž
hrudí mu projel nůž
ztracené lásky

Všechno se popletlo
když si vzal pometlo
- výsledek sázky

Pozbýval rozumu
když tahal z konzumu
přetěžké tašky
- sám si vlez do želez

Vodku a rum
propili dům
pak už jen bez peněz
navracel flašky

Když bylo vše na hraně
přitáh domů vorvaně
utopil jej ve vaně
hladově, nutně
kus svého podílu
usmažil na grilu

Na bosou kobylu
naskočil smutně

Do svých chmur se noře
nedokulhal k hoře
musela jít k němu

Pak pocítil změnu

Na úpatí skal
opodál tam stál
v očích pohled tvrdý
hladový a hrdý
zjev, osamělý král

Rek jak se ho lek
dal se na útěk
rychlostí, jako střela (zbloudilá)

Lev se sotva vlek
kde kovářova stála kobyla

Že je to dost krutý
přírody je jev
takhle je svět hnutý
to mi pije krev

Takováto mela
jak mé dnešní story
v téhle pověsti

Já vám říkám sorry
dál jsem zapomněla
všechno, naštěstí... uff

...