Prostor pro pocity

Asi nezaslouží potlesk

ani pochvalu

já vím

 

však jsem pouhý člověk

řídící se (ne)rozumem

co s tím

 

dlouho rozum vládl

kázal jak dál žít

pak dál to sotva zvládl

a nechal srdce snít

 

to toužilo a snilo

ač rozum se vzpíral

do toho co chtělo

se vkrádal a vtíral

 

po době dlouhé, táhlé

plné slané vody

si uvědomil náhle

kolik způsobil škody

 

tak nemožné se tedy

skutečností stalo

rozum zanechal bědy

vždyť stačilo tak málo

 

dát prostor také pocitům

dát možnost volně dýchat

je těžké když se musí

hádku srdce s rozumem slýchat

 

nezaslouží potlesk

ani pochvalu

však stejný názor najdou

 

JEN NĚKDY DOST POMALU....