Časoprostor mezi
mnou a Tebou
vyplnil můj pláč
když jsem se
probouzela ze sna
a nenašla jsem Tě
vedle sebe
mezi tím
jsi do něj vstoupil Ty
a zaplnil prázdné místo v
ději..
Čekala jsem
jestli se vrátíš
ale nestalo se
Zůstal jsi uvězněn
mezi mým snem
a svojí realitou...
...tak žiješ dodnes
Vím
že až se
jednou opravdu
probudíš
už to nebudeš Ty
ale
Já...
Stáváme se částí těch druhých a oni se stávají částí nás. Někdy je to tak silné, že se rozdíly chvílemi stírají. I to splynutí však může bolet. ST :)
20.05.2015 06:49:16 | Clay
očekáváme... ale když já si myslím, že najít v něm sebe bychom fakt nechtěly...
19.05.2015 23:04:22 | zelená víla
V osách času a prostoru bloudím stále, ale vím že je to spirála nikdy nekončící a plna očekávání a nadějí. Nádherné.. ST
19.05.2015 21:50:00 | ztracený 22