Jak začít...

Promiň já vím že jsem ti hodně ublížila bohužel spravit to neumím.Budu jen čekat že mi jednou odpustíš a že mne zkusíš pochopit v jaké situaci jsem byla, proč jsem nic neudělala a jen mlčela…Víš já mám ráda tebe i tu druhu osobu…a v tom to bylo neuměla jsem se rozhodnout.Teď jen můžu čekat a doufat že tě neztratím…Chci Ti něco říct tak prosím poslouchej a přitom mlč já pak zas odejdu pryč...

…Já vím, že pro mě je ten to den poslední,
pro tebe den končí a nový začíná.
Avšak já vím v čem má bolest spočívá.
Myslíš si,že mně to nebolí?!

Ptáš se však,proč jsem nic neřekla
a nikoho se nezeptala o radu…
Bolí to a ty to víš…

Je poslední den,hodina,minuta a vteřina…
A já do poslední chvíle věřila,
že mi odpustíš…?!
Že se stane zázrak?!!
Ne!Ani nejmenším...

Škoda jen,že cesta mým životem byla tak krátká,
nic jiného mi nezbývá než se rozloučit
a zavřít za sebou vrátka…
A věřit v jedno, že mně zas budeš mít rád,jak předtím ….

Omlouvám se ti Brácho