Pachuť myšlenek
sonetu o smrti
s příchutí
balady pravdy
uvíznutou v paměti
černého anděla
maloval na Zeď nářků
kam nanečisto
psal i svůj requiem...
.... slovy
s nádechem
smíření s tím
co na sobě dřív
napáchal křivd
když se hledal
v pózách života
po cestách
kterými šel
Někde tam
vytesal z kamene
duplikát sebe
a sousoší postavil
k chrámu
své duše žebráka
co prosí o tanec
před oltářem u rakve
do které
vtěsnal svou tvář
smáčenou
bílým závojem
vodpádu slz
kanoucích
z ran osudu
do nichž
sám sobě
nasypal sůl
.....
to voni černí andělé obvykle dělaj...jo pravda, sůl maj taky...s příchutí
19.06.2015 20:31:25 | básněnka
Nikito-toť snad neznámá, dosud nepublikovaná báseň Baudlairova z jeho Hořkých propastí ST..ještě však, že máš blankytná křídla a každou propast z výše svého údělného vzletu popíšeš jako krajinu v její celé plastičnosti - tedy včetně šance šťastného exilu po cestě vzhůru ke Světlu....text je krásný též tím, že nepostrádá tragickou příchuť tušených podprahových emocí...díky :-D
19.06.2015 17:53:54 | Frr
Neskutečně vyjádřený tanec se smrtí na ostrůvcích polopravd který si smrtelníci nechtějí připustit... Nakonec i s nimi si zatančí poslední tango... Smekám... ST
18.06.2015 21:53:54 | ztracený 22