Vzpomínky na mládí

Vzpomínám si na nás,

pamatuješ na ten čas,

když knihovnu zavírali

a alkohol nalévali?

Vzpomínáš na chorály,

které tvou řečí kostelem zněly

a přestože jiná řeč

já rozuměl jsem všemu,

hlavně parfému tvému.

Když jaro i léto opustilo nás,

podzim už nebyl náš čas

a ty svým krásným hlasem

zpívala si tam kde dřív,

než přišel já jsem...do života tvého.

Já viděl opadávat listí,

skrze prsty cizí,tak studené

a trvalo pár let,

než z té zimy jsem se probudil.

Vzbuzení bylo kruté,

zkusil jsem tě vyhledat,

ale ty jsi jinde už zasadila sad

a krásné ovoce teď sklížíš.

tak krásné jako ty...

Snad budu moci

tvůj nejkrásnější strom,

někdy obejmout a zas slyšet tvůj hlas,

ikdyž bude skrze cizí listí.

Jeho krása už nezmizí,

stejně tak jak tvé jméno,

které polknu a v sobě uchovám.

jako světlou vzpomínku

na to krásné co tu bylo

spolu s námi a v nás žilo.