Půjčka na dobu neurčitou

Počkám až mi půjčíš

pár svých přání.

Já budu poté moci říct,

že si je nechám.

Že už je nevrátím.

Jako vzpomínku zakopu je

pod starou jabloní, kde 

slunce nesvítí.

A žár je nespálí.

Za trochu něhy, štěstí 

bych v noci stála frontu 

a čekala bych na proplacení 

zbytečného jízdného

za cestu tam ale ne zpět.

Svým teplým dechem

snad bych k životu 

přivedla mé plané naděje.

A čekala až vyrostou vedle

staré jabloně.